Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.
Zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, stanoví jasný okruh subjektů a právních jednání, která podléhají povinnosti uveřejnění. Povinnými subjekty jsou všechny právnické osoby, které přímo nebo nepřímo hospodaří s veřejnými prostředky, ať již se jedná o stát, kraje, obce, městské části či obvody, státní fondy, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy, zdravotní pojišťovny, státní podniky nebo právnické osoby, v nichž má stát nebo územní samosprávný celek většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiných právnických osob. Zákon výslovně stanoví, že povinnost se vztahuje na tyto subjekty bez ohledu na právní formu či charakter jejich činnosti, pokud uzavírají smlouvy, které mají dopad na hospodaření s veřejnými prostředky.
Rozhodujícím faktorem pro povinnost zveřejnění je kumulativní splnění dvou podmínek, a to personální a věcné. Personální podmínka znamená, že jednou ze smluvních stran je povinný subjekt podle § 2 zákona. Věcná podmínka spočívá v tom, že smlouva spadá do vymezených kategorií právních jednání, tedy jde o soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo smlouvy o návratné finanční výpomoci. Naopak veřejnoprávní smlouvy do režimu zákona nespadají, což může v praxi vést k obcházení povinnosti prostřednictvím volby formy veřejnoprávní smlouvy. Zákon nicméně výslovně požaduje, aby všechny smlouvy spadající do jeho působnosti byly uzavírány v písemné formě nebo jiné formě umožňující jejich uveřejnění (§ 8 odst. 2), i tam, kde občanský zákoník písemnost nevyžaduje.
Zveřejnění v registru smluv podléhají všechny smlouvy uzavřené mezi povinnými subjekty a třetími osobami, s výjimkou případů uvedených v § 3 zákona. Výjimky se vztahují zejména na ochranu utajovaných informací, osobních údajů, obchodního tajemství, bankovního tajemství, na smlouvy uzavírané adhezním způsobem, smlouvy plněné převážně mimo území České republiky smlouvy pod určitou finanční hranicí (do 50 000 Kč bez DPH) či obce a jimi řízené organizace, které nejsou obcemi s rozšířenou působností. Dále se neuveřejňují kolektivní smlouvy, smlouvy uzavřené Parlamentem, Ústavním soudem či Kanceláří prezidenta republiky, a určité smlouvy uzavřené subjekty hospodařícími v konkurenčním prostředí, pokud jejich zveřejnění ohrozilo jejich postavení na trhu.
Významným aspektem je povinnost zveřejnění i dodatků k již uzavřeným smlouvám, a to včetně povinnosti uveřejnit původní smlouvu, pokud dosud nebyla zveřejněna. Zákon tak zajišťuje, že veškeré právní vztahy, které se mění či doplňují, jsou plně dohledatelné a transparentní. Povinnost se vztahuje i na smlouvy uzavřené před účinností zákona, pokud jsou po jeho účinnosti měněny nebo doplňovány (§ 8 odst. 3).
Z hlediska praxe územních samosprávných celků je klíčové správné vyhodnocení, zda smlouva podléhá zveřejnění. Posuzování se provádí ve třech krocích: nejprve je nutné určit, zda jde o smlouvu dle § 2 odst. 1, následně zda jednou ze stran je povinný subjekt, a nakonec ověřit, zda se na smlouvu nevztahuje některá z výjimek podle § 3. Pokud jsou splněny první dvě podmínky a zároveň není naplněna žádná výjimka, musí být smlouva zveřejněna, jinak nenabude účinnosti a po třech měsících od uzavření bude zrušena od počátku.
Správné určení povinnosti zveřejnění má pro obce a kraje zásadní právní a ekonomické důsledky. Neuveřejnění smlouvy, která podléhá zákonné povinnosti, může vést nejen k jejímu zrušení, ale také k odpovědnosti za škodu a k porušení rozpočtové kázně. Povinné subjekty jsou proto povinny nastavit interní procesy tak, aby bylo zajištěno včasné a správné uveřejnění všech relevantních smluv a dodatků, včetně kontroly metadat a formátu, a aby byly zohledněny všechny legislativní změny a metodická doporučení Digitální a informační agentury.
Registr smluv tak v praxi představuje nejen nástroj transparentnosti, ale i mechanismus zajištění právní jistoty a ochrany veřejných prostředků. Pro úředníky měst a obcí je nezbytné znát podrobný okruh povinných subjektů, typy smluv podléhajících zveřejnění i související výjimky, neboť pouze správná aplikace zákona zaručí, že veřejné prostředky budou spravovány v souladu s právními předpisy a bez rizika neplatnosti uzavřených smluv.