Leden 2020

Evropské orgány uložily v rámci GDPR pokuty za 114 milionů EUR

Státy Evropské Unie včetně Norska, Islandu a Lichtenštejnska zaznamenaly od zavedení GDPR přes 160 000 záznamů o narušení ochrany dat.

Podle posledního průzkumu mezinárodní právní agentury DLA Piper zaměřeného na ochranu dat uložily evropské orgány dohromady pokutu 114 milionů eur za různá porušení GDPR. Nejvíce bylo uloženo ve Francii (51 milionů eur - zde byla většina uvalena společnosti Google), Německu (24.5 milionů) a Rakousku (18 milionů). Nejvíce upozornění bylo v Holandsku (40,647), Německu (37,636) a Velké Británii (22,181). Naopak nejméně bylo zaznamenáno v Itálii, Rumunsku a Řecku.

Ross McKean, specialista na kyberbezpečnost a ochranu dat DLA Piper k tomu uvedl: “Celková výše 114 milionů eur uložených pokut je relativně nízká ve srovnání s možnými maximálními pokutami, které lze uložit v rámci GDPR, což naznačuje, že jsme stále v počátečních dnech vymáhání. Očekáváme, že v nadcházejícím roce dojde k nárůstu několika milionových pokut, neboť regulační orgány budou zvyšovat svou činnost v oblasti vymáhání práva."

Zdroj: GDPR Report

Vyšetřování přístupu k e-mailů zaměstnance zaměstnavatelem, nelegální provoz kamer a porušení práva na přístup

Řecký úřad pro ochranu osobních údajů na základě stížnosti provedl vyšetřování ohledně zpracovaní os.údajů na serverech ALLSEAS MARINE S.A. a přistupu a kontrole smazaných emailů vedoucího manažera, u kterého bylo podezření, že se  dopustil protiprávního jednání proti zájmům společnosti.

Úřad zjistil, že firma jakožto správce osobních dat splnila požadavky GDPR a že její interní předpisy stanovily zákaz používání elektronických komunikací společnosti pro soukromé účely a stanovily možnost provádět interní inspekce v případě porušení. Společnost proto měla podle čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 písm. F) GDPR zákonné právo provést vyšetřování, které prohledávalo e-maily zaměstnanců. Úřad ale zjistil, že kamerový systém byl ve firmě nainstalován a provozován nelegálně a záznamové materiály, které byly poskytnuty úřadu tak byly považovány za nezákonné. Úřad ještě zjistil, že společnost nesplnila právo zaměstnance na přístup k jeho osobním údajům obsažených v jeho firemním počítači.

Po zjištění, že došlo k porušení GDPR, se úřad rozhodl v rámci svých pravomocí podle čl. 58 odst. 2 GDPR nařídit společnosti, aby neprodleně vyhověla žádosti stěžovatele o uplatnění svého práva na přístup a informace týkající se jeho osobních údajů uložených ve firemním počítači, které stěžovatel použil. Společnost bude muset zajistit do jednoho měsíce od přijetí rozhodnutí, že operace které se provádějí prostřednictvím systémů, jsou v souladu s ustanoveními GDPR a zaplatit pokutu ve výši 15 tisíc eur.

Zdroj: EDPB

Svaz měst a obcí ČR uhájil zachování stavebních úřadů na obcích

13. ledna se v Praze sešel na jednání předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukla s premiérem Andrejem Babišem a ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou. Na jednání bylo potvrzeno Svazem požadované zachování stavebních úřadů na obcích.

„Jsme velice rádi, že konstruktivní debata ohledně návrhu nového stavebního zákona vedla k tomuto kroku a děkujeme i za podporu prvnímu místopředsedovi vlády a ministru vnitra ČR Janu Hamáčkovi, který se také pro zachování stavebních úřadů na obcích vyslovil“, říká František Lukl.

Předseda Svazu k tomu dále uvedl: „Jednoznačně se všichni shodujeme na nezbytnosti urychlení povolování stavebních řízení, ať už se bude jednat o veřejnou infrastrukturu či o stavbu rodinných domů. Proto věříme, že i naše náměty a názory ohledně dalších ustanovení stavebního zákona budou také tak konstruktivně přijaty a zapracovány do novely. Týká se to zejména institutu vážení veřejného zájmu, územního plánování či plánovacích smluv“.

Zdroj: SMOČR

Dopadová studie ke změně stavebního práva

Ministerstvo vnitra na žádost Rady vlády pro veřejnou správu zpracovalo dopadovou studii s názvem „Rekodifikace stavebního práva – institucionální změny“. Studie upozorňuje na rizika a náklady institucionálních změn připravované rekodifikace stavebního práva, které předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj. 

Při zpracování studie a jejím porovnání s návrhem zákona, se ukázalo, že řada nákladů nebyla popsána vůbec nebo nebyla uvedena v přesné a zcela vypovídající podobě. Z dopadové studie vyplývají i další nové podstatné závěry.

Dokument je ke stažení na odkaze ZDE.

Zdroj: MV ČR

Z vašich dotazů - nezletilé dítě nezletilé matky a poplatky

Dotaz:

Jedná se o poplatek ve vztahu matka - dcera - vnuk.

Dceři se narodilo v 16-ti letech dítě. Dcera se asi neprovdala( má stejné příjmení jako její matka),nějaký čas bydlela spolu se synem asi na stejné adrese jako matka, potom jsem u dcery s dítětem zaznamenala adresu jinou, nyní bydlí též odděleně každá v jiném městě.  Jedná se mi o to, po kom vymáhat poplatek za 16-ti letou dceru do věku 18-ti let a též za jejího syna v době do jejích 18-ti let.

Odpověď:

Nezletilost rodiče vede k situaci, kdy rodič dítěte, který má obecně ze zákona rodičovskou odpovědnost a je jeho zákonným zástupcem, protože dítě je nesvéprávné, sám ještě nedisponuje plnou svéprávností. Mám za to, že ve smyslu občanského zákoníku musí mít taková nezletilá osoba zástupce, který je oprávněn za ní a v jejím zájmu jednat (např. rodiče, opatrovník, poručník atd.). Pak je možné převést poplatkovou povinnost nezletilého dítěte nezletilé matky na "babičku a dědečka" a za nezletilou matku pak na zákonné zástupce. V podstatě jde ale o jedny a tytéž osoby.

Jen pro úplnost. Bude nutné před takovým rozhodnutím zjistit zda nenastala "Plná emancipace". Ta přiznává plnou svéprávnost nezletilému buď sňatkem nebo je mu přiznána soudem. Institut přiznání svéprávnosti je upraven v ustanovení § 37: „Navrhne-li nezletilý, který není plně svéprávný, aby mu soud přiznal svéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud nezletilý dosáhl věku šestnácti let, pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého. V ostatních případech soud vyhoví návrhu, je-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého.“
Jedná se tedy nový způsob získání plné svéprávnosti vedle nabytí zletilosti a uzavření manželství.

Z vašich dotazů - výzva k plnění ohlašovací povinnosti a pokuta

Dotaz:

Poplatník byl písemně vyzván ke splnění ohlašovací povinnosti dle ustanovení § 92, odst. 4 daňového řádu. Písemnost byla odeslána 25. září 2019, převzata byla 2. října 2019. Dotyčný poplatník na výzvu nereagoval. Proto mu bylo dne 11. listopadu 2019 zasláno rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty za nesplnění ohlašovací povinnosti dle § 247 odst. 2 daňového řádu ve výši 1.000,-- Kč. Písemnost byla převzata dne 21. listopadu 2019, ne přímo poplatníkem, ale jeho zmocněncem pro převzetí poštovních zásilek. Poplatník podal dne 17.12.2019 odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty. Jak mám, prosím, nyní postupovat? Jako správce poplatků jsem oprávněna pořádkovou pokutu uložit dle § 247 odst. 2 daňového řádu. Postupovala jsem správně?

Odpověď:

Zákon o místních poplatcích v ustanovení § 14a (v daném období do 31.12.2019) upravuje ohlašovací povinnost poplatkového subjektu (poplatníka a plátce) a současně stanoví údaje, které je poplatkový subjekt povinen správci poplatku sdělit. Poplatkový subjekt je tedy ve smyslu daňového řádu nositelem důkazního břemene a prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v podání, tj. i v ohlášení. Jinými slovy je tedy plně na poplatkovém subjektu, aby všechny skutečnosti ohlásil. V případě, kdy například poplatkový subjekt neohlásí žádné skutečnosti, nezbývá správci daně (poplatku) vycházet z jeho „netvrzení“ (tedy negativní skutečnosti - že není poplatníkem).
Správce daně (poplatku) nelze obecně zavázat, aby veškerá tvrzení či netvrzení poplatkového subjektu z úřední povinnosti ověřoval prostřednictvím dokazování. Vždy záleží na konkrétních okolnostech posuzovaného případu a na míře zjištěného skutkového stavu. Na druhé straně v případě, kdy má správce daně (poplatku) pochybnosti o tom, že jde o poplatkový subjekt, vyzve jej k právě k prokázání skutečností podle § 92 odst. 4 DŘ. Předpokládá se, že uvedené pochybnosti získá správce daně (poplatku) ze své vlastní činnosti. Před zasláním takové výzvy je důležité, aby s daňovým subjektem bylo vedeno nějaké řízení (např. místní šetření). Ustanovení§ 92 odst. 4 totiž předpokládá, že  správce daně může vyzvat daňový subjekt (pokud to vyžaduje průběh řízení) k prokázání skutečností potřebných pro správné stanovení daně, a to za předpokladu, že potřebné informace nelze získat z vlastní úřední evidence.

Oprávněnost správce poplatku (daně) uložit pokutu vychází z § 247 odst. 2 DŘ, ale je nutné dodržet zákonný postup. Nejdříve je nutné uložit povinnost právě výzvou (ve vašem případě na základě § 92 odst. 4 DŘ). Konkrétně tato výzva může být realizována až po zahájení řízení (viz. výše) a musí být tedy i v tomto směru řádně odůvodněna. Zároveň musí být poplatkový (daňový) subjekt také řádně poučen o možnosti uložit pořádkovou pokutu v případě, že nebude splněna povinnost nepeněžitého charakteru (procesní) na základě této výzvy.

Nabízíme

nabízí všechny naše tři elektronické linky, obsahující informace a novinky týkající se problematiky správy daní a poplatků, ochrany osobních dat a samosprávy za zvýhodněnou cenu.
2990 Kč/rok
Ve spolupráci s naším pověřencem vám nabízíme kontrolu kamerových systémů aby bylo vše v souladu s GDPR.
1500 Kč/kamera
poskytují městům a obcím, respektive vybraným pracovníkům příslušných úřadů či zastupitelům a vedoucím odborů znalosti a dovednosti potřebné pro jejich práci.
1650 Kč/osoba