Měsíčník E-Úřad 8/2024
Tento měsíc jsme v E-Tajemníkovi odpovídali na váš dotaz: Jak přesně má vypadat doložka podle zákona o obcích ve smlouvách? MV nám mj. vytklo chybějící doložky ve smlouvách.
Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA
Pokud zákon o obcích stanovuje pro právní jednání podmínku zveřejnění, schválení nebo souhlas, musí být opatřena listina o tomto právním jednání doložkou, kterou se potvrzuje, že tyto podmínky byly splněny.
Nejčastěji půjde o smlouvy. Je zajímavé, že u smluv na prodej obecních nemovitostí se na doložku většinou nezapomene, obce jsou v tom případě opatrnější. Doložky ale musí být u všech dalších smluv, které schvalovalo zastupitelstvo nebo rada, v těchto případech je opravdu poměrně časté, že obce v listinách doložky neuvádějí. Pokud tam doložka chybí, jde o porušení § 41 odst. 1 zák. o obcích.
Jde o stručné ustanovení, které shrnuje, jak byl úkon schválen, zda byl vyvěšen záměr apod. Pokud smlouvu dodala protistrana již hotovou a doložku neobsahuje, lze ji dopsat i ručně. Poměrně často na doložky zapomínají i subjekty, které s veřejnou správou obchodují pravidelně. Vždy si smlouvy zkontrolujte.
Ministerstvo vnitra v metodice doporučuje tuto doložku pro prodej nemovitosti:
* podtrženy jsou doporučené, ale nepovinné části
Čl. X
Doložka podle § 41 odst. 1 zákona o obcích
(1) Uzavření této kupní smlouvy schválilo Zastupitelstvo obce …….. na svém x. zasedání dne ….., usnesením č. …… Pro přijetí tohoto usnesení hlasovalo z patnáctičlenného zastupitelstva všech patnáct přítomných členů. Toto usnesení je přílohou č. 1 této smlouvy.
(2) Záměr prodeje nemovitosti uvedené v čl. Z této smlouvy byl zveřejněn na úřední desce Obecního úřadu ….dne …… a z úřední desky sejmut dne ……; v téže době byl rovněž zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup na internetové stránce obce (v rubrice „úřední deska“). Tento záměr byl schválen Zastupitelstvem obce …..na jeho …x. zasedání dne ……, usnesením č. …….. Kopie zveřejněného záměru je přílohou č. .. této smlouvy
V případě běžné smlouvy na dodávky a služby by doložka vypadala takto:
Čl. X
Doložka podle § 41 odst. 1 zákona o obcích
Uzavření této smlouvy schválila Rada obce …….. na své x. schůzi dne ….., usnesením č. ……
Není to tedy nic složitého, jen je nutno nezapomenout. Doložka může být přímo součástí textu smlouvy, pokud v dodané smlouvě není, lze ji doplnit následně ručně i např. razítkem na jejím písemném vyhotovení.
Právní rámec:
§ 41 odst. 1 zák. č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (obecní zřízení)
Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
Dále jsme pro vás připravili v E-Ekonomice článek Článek – Finanční dopady zákona o kybernetické bezpečnosti na rozpočty obcí
Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.
Změna zákona o kybernetické bezpečnosti související se směrnicí NIS2 s sebou přinese pro obce s rozšířenou působností i nemalé náklady potřebné na zajištění kybernetické bezpečnosti v rozsahu a kvalitě, kterou projednávaný zákon a související předpisy požadují.
Obce s rozšířenou působností, jako jeden ze subjektů, na které působnost zákona dopadne, musejí již při sestavování návrhu rozpočtu pro rok 2025 v předstihu plánovat finanční prostředky pro zajištění splnění budoucích povinností daných zákonem o kybernetické bezpečnosti.
Zástupci finančních a ekonomických odborů měst a magistrátů by měli v předstihu požadovat od svých IT útvarů informace, jaké prostředky bude jejich město na zajištění bezpečnosti potřebovat vynaložit. Město je povinno tyto prostředky v rozpočtu alokovat, tak aby dostálo všem povinnostem plynoucích ze zákona o kybernetické bezpečnosti a splnit všechny povinnosti vyplývající ze směrnice ve stanovených termínech.
Každé povinné město bude mít finanční dopad v různé výši, závisí nejen na jeho stavu připravenosti na plnění jednotlivých opatření, ale i na zvoleném způsobu naplnění konkrétních opatření a cílovém stavu konkrétního opatření (plnění pouze v zákonném rozsahu či vyšší zabezpečení). Výši finančních dopadů tedy není možné předem paušalizovat ani průměrně vyčíslit.
NÚKIB ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vytvořil metodickou pomůcku ke zjištění výše nákladů potřebných pro zavedení povinností, které jsou na povinné subjekty kladeny v souvislosti se zaváděním bezpečnostních opatření dle návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti. Schopnost postupovat dle této pomůcky úřad ověřil prostřednictvím zkušebního vyplnění ze strany oslovených organizací. Metodická pomůcka ke zjištění nákladů je ke stažení zde.
Dle ministerstva se pohybují orientační náklady na zavedení a následné provádění bezpečnostních opatření v rozmezí 800 000 Kč a 1 500 000 Kč vůči jednomu zabezpečovanému systému (přičemž může být i více povinností u různých informačních systémů).
Právě zvolený způsob regulace a naplnění opatření zavedených směrnicí NIS2, mohou celkové náklady na rozpočty měst významně ovlivnit. Důležité je včas provést analýzu stávajícího stavu a cílového stavu uložených povinností. Města nesmějí ani zapomenout, že některá opatření se mohou dotýkat i jimi zřizovaných či zakládaných společností, kde mohou vzniknout další náklady či je možné vhodnými nástroji řešit opatření synergicky a náklady optimalizovat.
Nakonec pak v E-Územním plánu naleznete odpověď na otázku: Co se stane, pokud obec nezveřejní uzavřenou plánovací smlouvu v národním geoportálu územního plánování?
Odpověď:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Právní rámec:
§ 130 odst. 3 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon
Pokud jde o veřejnoprávní plánovací smlouvy, tak podle § 130 odst. 3 nového stavebního zákona: „Obec, městská část hlavního města Prahy nebo kraj zašlou bezodkladně uzavřenou plánovací smlouvu příslušnému úřadu územního plánování, který zajistí její vložení do národního geoportálu územního plánování. Dojde-li k zániku plánovací smlouvy, sdělí obec, městská část hlavního města Prahy nebo kraj tuto skutečnost úřadu územního plánování, který zajistí její vypuštění z národního geoportálu územního plánování.“
Účelem tohoto ustanovení mimo jiné je, aby se stavební úřad mohl s textem plánovací smlouvy snadno seznámit. Stavební zákon ale se zveřejněním (ani s nezveřejněním) veřejnoprávní smlouvy v geoportálu nespojuje žádné následky, tedy za nezveřejnění smlouvy podle našeho názoru není v zákoně žádná sankce.
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých sekcích. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!