Měsíčník E-Úřad 2/2026
V E-Tajemníkovi jsme si pro vás tento měsíc připravili mimo jiné článek: Whistleblowing ve veřejné správě – ohlédnutí po roce a půl platnosti
Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.
Zákon o ochraně oznamovatelů je v českém právním prostředí účinný již více než rok a půl. Přestože byl při svém přijetí často vnímán jako další administrativní povinnost vyvolaná evropskou legislativou, praxe postupně ukazuje, že jeho skutečný význam spočívá jinde. Ve veřejné správě a územní samosprávě se z něj stává nástroj včasné prevence, který může zásadně ovlivnit způsob, jakým úřady pracují s riziky, odpovědností a důvěrou.
Specifikum veřejné správy spočívá v tom, že zde nejde pouze o vnitřní vztahy zaměstnavatele a zaměstnance. Každé pochybení má potenciální dopad na hospodaření s veřejnými prostředky, na důvěru občanů i na politickou odpovědnost vedení obce či města. Právě proto je otázka včasného odhalení nezákonného nebo neetického jednání ve veřejné sféře mimořádně citlivá. Zákon o whistleblowingu do tohoto prostředí vnáší jasný signál, že upozornění na problém není neloajalitou, ale legitimní součástí ochrany veřejného zájmu.
V praxi úřadů se přitom často nejedná o okázalé případy korupce, ale o zdánlivě drobné situace, které se opakují a postupně normalizují. Neformální obcházení vnitřních směrnic, zakázky „z důvodu časové tísně“ zadávané stále stejným dodavatelům, nejasné pokyny bez písemného záznamu či tlak na úředníky, aby postupovali způsobem, který sice „vyhoví“, ale není zcela v souladu s právními předpisy. Právě v těchto případech bývá hranice mezi běžnou praxí a porušením pravidel velmi tenká a bez bezpečného oznamovacího mechanismu často zůstává nepřekročena jen zdánlivě.
Zavedení vnitřního oznamovacího systému proto nelze chápat jako pouhou formální povinnost. Jde o nástroj, který umožňuje zachytit varovné signály v okamžiku, kdy je ještě možné situaci interně řešit. Dobře nastavený systém chrání nejen oznamovatele, ale i samotnou obec či organizaci. Umožňuje vedení reagovat dříve, než se problém stane předmětem kontroly, auditu nebo mediálního zájmu, a zároveň vytváří důkazní stopu o tom, že samospráva konala s náležitou péčí.
Zkušenosti z prvních měsíců fungování zákona ukazují, že klíčovým faktorem není technické řešení, ale důvěra. Zaměstnanci musí mít jistotu, že oznámení nebude zneužito proti nim a že jejich podnět bude posouzen nestranně a profesionálně. Zde se výrazně proměňuje role personálních oddělení, tajemníků a pověřených osob. Nejde již pouze o administrativní zajištění procesu, ale o práci s organizační kulturou, komunikací a prevencí konfliktů. Whistleblowing ve veřejné správě tak klade nové nároky na manažerské i lidské kompetence těch, kteří systém spravují.
Pro vedení obcí a měst představuje zákon o ochraně oznamovatelů rovněž určitý test. Schopnost přijmout oznámení bez osobního rozměru a bez defenzivních reakcí je znakem profesionálního řízení. Oznámení samo o sobě neznamená selhání vedení, ale informaci o tom, že v systému vzniká riziko. Skutečným selháním by bylo tuto informaci ignorovat. V tomto kontextu whistleblowing nepůsobí jako hrozba, ale jako nástroj řízení kvality a odpovědnosti.
Nelze opominout ani ekonomický rozměr. Sankce za porušení zákona o ochraně oznamovatelů mohou dosahovat až desítek milionů korun, což je pro většinu samospráv částka s reálným dopadem na rozpočet. Ještě závažnější však bývá reputační škoda, která se s medializovanými kauzami pojí a kterou nelze snadno napravit ani finančně kompenzovat. V tomto světle je funkční whistleblowing levnou a účinnou formou prevence.
Po více než roce a půl lze konstatovat, že zákon o whistleblowingu ve veřejné správě postupně mění způsob uvažování o odpovědnosti a kontrole. Neřeší všechny problémy a nenahrazuje systém vnitřních kontrol, auditů ani politickou odpovědnost. Doplňuje je však o důležitý prvek lidského faktoru. O možnost upozornit na problém v okamžiku, kdy je ještě řešitelný.
Veřejná správa, která se nebojí otevřeně pracovat s podněty svých zaměstnanců, vysílá jasný signál směrem k veřejnosti. Že transparentnost není jen proklamací, ale každodenní praxí. A právě v tom spočívá skutečný přínos whistleblowingu pro moderní a odpovědně řízenou samosprávu.
Co whistleblowing je – a co není
Whistleblowing je zákonem chráněné oznámení možného nezákonného nebo neetického jednání, ke kterému dochází v rámci činnosti úřadu, obce, města nebo jimi zřízené organizace. Směřuje k ochraně veřejného zájmu, veřejných prostředků a zákonného fungování instituce. Je založen na dobré víře oznamovatele, že upozorňuje na skutečnost, která může představovat porušení právních předpisů nebo závažné pochybení vnitřních pravidel.
Whistleblowing není osobní spor mezi zaměstnanci, řešení pracovněprávních neshod ani prostředek k vyřizování osobních účtů. Nejde o anonymní stížnost na kolegu kvůli mezilidským konfliktům, pracovnímu tempu nebo odlišným názorům na řízení odboru. Stejně tak nejde o náhradu běžných řídicích a kontrolních mechanismů, jako jsou porady, interní kontroly či audity.
Whistleblowing je nástroj prevence, který umožňuje zachytit problém včas, ještě před tím, než dojde k porušení zákona s vážnými dopady nebo k poškození dobrého jména samosprávy. Dává vedení obce či úřadu možnost reagovat dříve, než se situace dostane do roviny správního řízení, trestního oznámení nebo mediální kauzy.
Whistleblowing není automatickým obviněním ani potvrzením pochybení. Oznámení je podnětem k prověření, nikoli rozsudkem. Povinností pověřené osoby a vedení je nestranně posoudit obsah oznámení a přijmout odpovídající opatření, nikoli hledat viníka za každou cenu.
Whistleblowing je projev profesionální odpovědnosti zaměstnance veřejné správy, který se rozhodne upozornit na riziko, jež by mohlo poškodit obec, město nebo jejich občany.
Whistleblowing není udávání. Je to způsob, jak chránit instituci zevnitř.
Dále jsme v E-Ekonomice odpovídali na tento dotaz: Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu, chtěli bychom, v rámci úspor za poštovné, vyměřit dlužníkům „bydlícím na úřadě“, hromadným předpisným seznamem. Lze to vůbec a jak by to bylo s vymáháním, to by se předal celý ten HPS? Moc děkuji za odpověď.
Odpověď:
PaedDr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.
Právní rámec k 1.2.2026
Hromadný předpisný seznam (HPS) je specifickým rozhodnutím správce daně, které v sobě koncentruje stanovení daně (poplatku) pro velký počet poplatníků najednou. Jeho hlavní výhodou, která přímo odpovídá na požadavek úspory za poštovné, je způsob jeho doručování. Zatímco individuální platební výměr musí být doručován do vlastních rukou (typicky s využitím provozovatele poštovních služeb, což stojí desítky korun na jednu zásilku), HPS se doručuje veřejnou vyhláškou.
Podle § 6 odst. 1 daňového řádu (DŘ) jsou si osoby zúčastněné na správě daní rovny. To však neznamená, že správce daně musí s každým subjektem jednat technicky identicky, pokud pro odlišný postup existuje věcný a legitimní důvod.
Osoby s trvalým pobytem na ohlašovně se nacházejí ve specifickém postavení. Často jde o osoby bez faktického domova, osoby v exekučních pastech nebo cizince, u nichž je doručování standardní poštou neúčinné a ekonomicky zatěžující pro obec.
Z hlediska strategie je však vysoce doporučeno sestavit HPS pro všechny dlužníky daného poplatku za určité období, nikoliv pouze pro ty na ohlašovně. Tím se předejde námitkám z diskriminace. HPS může zahrnovat stovky osob s běžným pobytem i desítky osob na ohlašovně. Pro obec to znamená sjednocení procesního postupu a maximální úsporu u všech kategorií dlužníků.
Druhou možností je vyměřit každému dlužhníkovi PV samostatně, ale nedoručovat je prostřednictvím doručovatele poštovní služby – českou poštou, ale podle § 39 odst. 2 písm. a) DŘ – tedy úřední osobou pověřenou doručováním. PV pak uložíte u seby v kanceláři a na nástěnku nebo úřední desku dáte oznámení o doručování písemnosti s poučením _ viz. vzor – Oznámení o uložení písemnosti. Po 10 dnech od uložení (vyvěšení oznámení) máte doručeno fikcí bez nákladů na poštovné.
Předání celého hromadného předpisného seznamu k vymáhání celní správě je ale také procesně možné a u hromadných poplatků, jako je poplatek za odpad, vysoce doporučené. Postup se řídí metodickými informacemi Celní správy a DŘ
U dlužníků s trvalým pobytem na ohlašovně ovšem existuje zvýšené riziko, že se budou snažit zpochybnit doručení HPS nebo PV. I když zákon o evidenci obyvatel ukládá dlužníkům povinnost sledovat doručování na ohlašovně, judikatura Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu klade důraz na to, aby byly i v případě ohlašovny skutečně dodrženy všechny podmínky pro uplatnění fikce. V případě HPS je klíčové, aby vyhláška visela na úřední desce plných 30 dnů, nebo 10 dnů v případě PV a aby o tom byl pořízen nezvratný důkaz (protokol o vyvěšení a sejmutí). Pokud by byla právní moc HPS nebo PV zpochybněna, celní správa by musela exekuci zastavit, což by obci mohlo způsobit náklady spojené s bezvýslednou exekucí.
V neposlední řadě nám do E-Územního plánu přistál dotaz: Sousední obec jedná s investorem o tom, že by na jejím území měly být umístěny 3-4 velké větrné elektrárny (větrníky). Jejich umístění se plánuje v blízkosti katastrálního území naší obce. Co můžeme v této situaci dělat?
Odpověď:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.
Právní rámec:
Přehled proběhlých místních referend a jejich otázek na stránkách MV.
Je obtížné poskytnout obecnou odpověď bez znalosti podrobnějších informací. Můžeme ale nabídnout alespoň přehled základních možností:
- Žádost o informace
Spolky, starosta sousední obce nebo občané mohu začít tím, že si vyžádají informace. Potřebujete vědět třeba to, jaké smlouvy zatím obec s investorem uzavřela nebo se chystá uzavřít, jestli už byla zahájena nějaká řízení nebo jestli se bude měnit kvůli záměru VTE územní plán. - Plánovací smlouva
Dnes je obvyklé, že investor s obcí, na jejímž území chce stavět, uzavírá plánovací smlouvu. Pokud jste vy tou obcí, se kterou má být dohoda sjednána, buďte velmi opatrní. Sepsat dobrou smlouvu, která bude fungovat a která především bude skutečně kompenzovat všechny negativní dopady záměru na přírodu i lidi, není jednoduché.
Pro sousední obec může být zajímavé, že plánovací smlouvy jakožto smlouvy veřejnoprávní může přezkoumat krajský úřad. Podnět k takovému postupu může dát každý. - Územní plán
I když to bohužel není zpravidla nutné, může se stát, že bude třeba kvůli záměru FVE nebo VTE změnit územní plán. Procesu pořizování se může účastnit také sousední samospráva. V řadě případů je možné se proti změně územního plánu, která má umožnit realizaci VTE nebo FVE, bránit i u soudu. Je ale nutné se aktivně zapojit do pořizování územně plánovací dokumentace!
Pozor – nově se pro OZE budou vymezovat tzv. akcelerační zóny. Je třeba být obezřetný a včas na to reagovat, protože v těchto zónách bude usnadněno povolování solárů i větrníků! - Sledování úředních desek
Výstavba VTE se povoluje ve správním řízení, které je zpravidla vedeno před Dopravním a energetickým stavebním úřadem (DESÚ). Nikdo vám ale nebude psát zvláštní dopis, ve kterém by vás informoval, že je zahájeno řízení, kterého se můžete účastnit. Hlídat si to musíte sami – musíte sledovat úřední desku.
Vedle toho je možné, že se záměr bude posuzovat v procesu EIA, i když se mu různým „salámováním“ projektu (tedy jeho rozdělováním na malé části, aby nedosáhl limitů, kdy je třeba posuzování z hlediska vlivů na životní prostředí) snaží investoři vyhnout. Proto je třeba se tu a tam podívat i do systému EIA a na úřední desku krajského úřadu. - Povolovací řízení
Každá VTE musí projít povolovacím řízením. Většina těchto řízení se vede před Dopravním a energetickým stavebním úřadem a platí zde trochu odlišná pravidla než v klasickém povolovacím řízení před obyčejným stavebním úřadem.
Pokud už ale záměr dospěje až sem, je to poslední možnost, jak se jej pokusit ještě nějak ovlivnit. - Místní referendum
VTE budí hodně emocí, a proto je potřeba počítat s tím, že může dojít na místní referendum. Můžete pomoci tím, že zorganizujete třeba diskusi o výhodách a nevýhodách VTE a tím pomůžete veřejnost v sousední obci zorganizovat. Ať už jde o všelidové hlasování iniciované obcí nebo lidmi (přípravným výborem), je potřeba si dát pozor na dobrou formulaci otázky.
Inspirovat se můžete v referendech, která už o obnovitelných zdrojích energie proběhla – shromažďuje je ministerstvo vnitra.
Místní referendum samo o sobě neznemožní povolení OZE, ale může být pro investory signálem, že to nebude jednoduché. Buď pak z obce odejde, nebo bude ochoten vyjednávat o rozumných podmínkách, za kterých nebudou občané proti výstavbě.
Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých sekcích. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!