Měsíčník E-Úřad 12/2024

V E-tajemníkovi jsme si pro vás mimo jiné připravili článek: Onboarding ve veřejné správě: Efektivní adaptace nových úředníků v prostředí měst a obcí

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Specifika adaptace ve veřejné správě

V kontextu veřejné správy nabývá kvalitní onboarding zvláštního významu. Úředníci měst a obcí se musí orientovat nejen v interních procesech organizace, ale především v složité struktuře právních předpisů, správního řádu a specifických postupů veřejné správy. Dobrá praxe ukazuje, že dobře nastavený adaptační proces může významně zkrátit dobu potřebnou k dosažení plné kompetence úředníka a snížit riziko chyb v správních řízeních.

Pre-onboarding v podmínkách úřadu

Samotný pre-onboarding ve své podstatě začíná již přípravou výběrového řízení, kde se definují přesné požadavky na uchazeče o konkrétní pracovní místo. Po vybrání zaměstnance následuje příprava před jeho nástupem, která zahrnuje specifické aspekty veřejné správy:

Zajištění přístupů do specializovaných systémů veřejné správy
Příprava seznamu povinných školení, včetně zkoušky odborné způsobilosti
Kompletace materiálů týkajících se správních postupů daného odboru
Seznámení s etickým kodexem úředníka a principy dobré správy
Příprava harmonogramu adaptačního procesu v souladu s požadavky zákona o úřednících

Strukturovaná adaptace úředníka

První den a týden

Nástupní den začíná formálním uvedením do úřadu, představením vybraným vedoucím pracovníkům a seznámením s nejbližšími spolupracovníky. Součástí nástupního dne je i základní proškolení a přidělení mentora, který bude nového zaměstnance koučovat po dobu celé jeho adaptační doby. Důležité je rovněž vysvětlení organizační struktury úřadu a základních principů fungování veřejné správy. Nový úředník dostává přehled svých kompetencí a odpovědností v kontextu správních činností.

První měsíc

Během prvního měsíce probíhá intenzivní zaškolování v oblasti správního řádu, studování procesů a specifické agendy odboru. Úředník se učí pracovat se správními spisy, seznamuje se s spisovým řádem a začíná se pod dohledem zkušeného kolegy podílet na jednoduchých správních úkonech.

Tři měsíce

Do konce třetího měsíce by měl úředník zvládnout základní administrativní postupy svého odboru a začít se připravovat na zkoušku odborné způsobilosti. Probíhají pravidelné konzultace s vedoucím odboru a mentorem. Na konci tříměsíčního cyklu je třeba vyhodnotit zkušební dobu a rozhodnout o dalším setrvání zaměstnance.

Šest měsíců

Po půl roce se očekává samostatné zvládání běžné agendy. Po skončení šesti měsíců by měl úředník absolvovat povinnou zkoušku odborné způsobilosti, kterou musí složit nejpozději do 18 měsíců po nástupu. Současně se v prvním roce stanovují se další rozvojové cíle v oblasti specializace úředníka. Úředník musí nejen složit zkoušku odborné způsobilosti, ale rovněž prokázat plné zvládnutí svěřené agendy a využívaných SW nástrojů. Mezi důležité dovednosti, které musí úředník prokázat, patří i dovednosti v oblasti soft skills, v oblasti komunikace, se zaměřením na jednání s občany, zvládání konfliktních situací a profesionální vystupování.

Specifické aspekty onboardingu ve veřejné správě

Legislativní rámec – Zvláštní důraz na znalost zákonů, vyhlášek a metodických pokynů. Průběžné sledování legislativních změn a jejich implementace do práce úředníka.

Správní činnosti – Detailní zaškolení v oblasti správního řádu a specifických postupů jednotlivých agend. Důraz na přesnost a dodržování zákonných lhůt.

Etický rozměr – Pochopení role úředníka jako služebníka veřejnosti. Osvojení principů transparentnosti a nestrannosti ve výkonu veřejné správy.

Role klíčových aktérů v adaptačním procesu

Personalista úřadu – Koordinuje celý adaptační proces, zajišťuje administrativu spojenou s nástupem a plánuje povinná školení. Sleduje plnění zákonných požadavků na vzdělávání úředníků.

Vedoucí odboru – Odpovídá za odbornou přípravu úředníka, stanovuje pracovní cíle a hodnotí pokrok v adaptaci. Poskytuje podporu při přípravě na zkoušku odborné způsobilosti.

Mentor/zkušený kolega – Provází nového úředníka každodenní praxí, předává zkušenosti s řešením typických situací a pomáhá s orientací v procesech úřadu.

Měření úspěšnosti adaptace

Kvantitativní ukazatele – příklady

Úspěšnost při zkouškách odborné způsobilosti
Počet správně vyřízených správních případů
Dodržování zákonných lhůt
Počet oprávněných stížností na práci úředníka

Kvalitativní hodnocení – příklady

Úroveň orientace v legislativě a interních předpisech
Kvalita komunikace s občany
Schopnost samostatného rozhodování
Zapojení do týmu odboru
Moderní přístupy v adaptaci úředníků

Kvalitní onboarding ve veřejné správě je klíčový pro zajištění efektivního fungování úřadu a poskytování kvalitních služeb občanům. Specifické požadavky na znalosti a dovednosti úředníků vyžadují systematický přístup k adaptaci, který kombinuje formální vzdělávání s praktickým zácvikem pod vedením zkušených kolegů.

Budoucnost adaptace úředníků směřuje k větší digitalizaci procesů a využívání moderních vzdělávacích metod, při zachování důrazu na osobní rozvoj a etický rozměr práce ve veřejné správě. Úřady, které dokáží efektivně adaptovat své nové zaměstnance, lépe naplňují svou služební roli vůči veřejnosti a přispívají k pozitivnímu vnímání veřejné správy občany.

Dlouhodobá perspektiva adaptace zahrnuje kontinuální vzdělávání úředníků v reakci na měnící se legislativu a rostoucí požadavky na kvalitu veřejných služeb. Investice do kvalitního onboardingu se projevuje ve vyšší efektivitě práce úřadu, nižší chybovosti správních řízení a větší spokojenosti občanů s poskytovanými službami.

Dále nám do E-Ekonomiky dorazil dotaz: Chtěla jsem se zeptat , v poslední době nám exekuce, které máme u soudního exekutora zastavují, u důvodu, že podle § 55 odst. 7 e.ř. nedošlo po dobu posledních 6 let ani částečnému uspokojení vymáhané povinnosti.

Pokud je tedy exekuce u soudního exekutora zastavena, startuje se mi nová 6 letá lhůta po kterou mohu vymáhat pohledávku dále daňovou exekucí?

Odpověď:
Mgr. Vlastimil Veselý, MBA, LL.M.

Právní rámec k 1.12.2024

Podle § 160 odst. 3 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění (dále jen jako daňový řád) je úkonem, který přerušuje lhůtu pro placení daně je i zahájení exekučního řízení podle jiného zákona. Tím jiným zákonem je myšlen zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, v platném znění. Podle něj je exekuční řízení je zahájeno dnem, hodinou a minutou, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (§ 35 odst. 2). Tím se tedy „startuje“ nová (šestiletá) lhůta pro placení daně. Protože je vlastně vymáháno exekutorem, pak dle § 160 odst. 4 písm. a) daňového řádu tato lhůta vlastně neběží. Po zastavení exekuce se rozebíhá lhůta pro placení daně. Máte tedy pro možné další vymáhání (daňové exekuci nebo soudního exekutora) dalších 6 let. Jen pozor na celkovou lhůtu pro placení daně, která nesmí překročit 20 let od jejího počátku (tedy od počátku splatnosti daně) – § 160 odst. 6 daňového řádu.

V neposlední řadě pak v E-Územním plánu najdete článek: NSS k rozdílu mezi plochou stavu a návrhovou v územním plánu a povinnosti opravit návrh změny podle požadavku krajského úřadu

Připravila:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.

Jedna obec měla územní plán, ve kterém posuzovaná lokalita byla označena za stabilizovanou plochou průmyslové výroby, i když se jednalo o pole využívané pro zemědělství. To se nelíbilo krajskému úřadu a proto vyzval stanoviskem podle § 171 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon pořizovatele, aby zjednal nápravu, a to v rámci pořizovaní změny tohoto územního plánu. Náprava měla spočívat v tom, že stavové plochy nebudou nadále ignorovat skutečný stav v území. Obci se to vůbec nelíbilo, a tak se bránila zásahovou žalobou proti této „výzvě“.

Proč krajský úřad zvolil postup podle § 171

O ustanovení § 171 odst. 1 starého stavebního zákona slyšel asi málokdo. Píše se v něm: „Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu vykonávají ministerstvo, krajské úřady jako orgány územního plánování, úřady územního plánování a stavební úřady. Při výkonu této působnosti dozírají na dodržování ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona. Státní dozor může být vykonán i v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace.“ Postup zvolil krajský úřad proto, že územní plán obsahující problematickou regulaci už kvůli běhu času nešlo přezkoumat, úřad se tak v podstatě domáhal toho, aby byl přepsán návrh změny územního plánu (projektant mohl navrhnout doplnění přípustné zemědělské činnosti do regulativu stabilizované plochy průmyslové výroby).

Je třeba vysvětlit, že podle § 171 odst. 3 platilo, že v případě zjištění nedostatků orgán, se zřetelem na jejich charakter a následky či možné následky, vyzve ke zjednání nápravy nebo rozhodnutím uloží povinnost zjednat nápravu v přiměřené lhůtě; v rozhodnutí může do doby zjednání nápravy pozastavit nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování právní povinnosti. V případě, že bylo pozastaveno pořizování územně plánovací dokumentace, lze v jejím pořizování postupovat až po potvrzení orgánu o zjednání nápravy.

K povinnosti výzvu respektovat, soud řekl: „Pokud stěžovatelka namítla, že ze znění § 171 stavebního zákona nevyplývá povinnost pořizovatele územního plánu či obce případné pochybení odstranit již v projednávané Změně územního plánu, čemuž tak neodpovídá oprávnění žalovaného stanovit stěžovatelce odpovídající povinnost, Nejvyšší správní soud konstatuje, že byť z citovaného ustanovení výslovně nevyplývá uvedená povinnost stěžovatelky, je z něho zřejmé, že je její povinností dostát vydané výzvě k nápravě. Jinými slovy, žalovaný byl v posuzovaném případě na základě své dozorové pravomoci oprávněn vydat Výzvu, kterou uložil stěžovatelce napravit zjištěné pochybení, a to s ohledem na zásadu hospodárnosti již v procesu projednávání návrhu Změny územního plánu.“

Jak to řeší nový stavební zákon

Ustanovení § 299 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon řeší dozor dosti podobně. Nyní tedy platí, že v situaci, kdy byly při kontrole zjištěny nedostatky, vyzve ministerstvo nebo krajský úřad, se zřetelem na jejich charakter a následky, nebo možné následky, ke zjednání nápravy v přiměřené lhůtě; přitom může do doby zjednání nápravy zcela nebo zčásti pozastavit výkon činnosti, při níž dochází k porušování povinností. Je-li takto pozastaveno pořizování územně plánovací dokumentace, může námitky proti kontrolním zjištěním podat i kraj nebo obec, pro které je územně plánovací dokumentace pořizována. Stejně jako tomu bylo dosud, lze v případě, kdy bylo pozastaveno pořizování územně plánovací dokumentace, v jejím pořizování pokračovat až po potvrzení kontrolního orgánu o zjednání nápravy.

Rozdíl mezi stavem a návrhem

NSS k tomu, jak by obce měly rozlišovat mezi plochami stabilizovanými a návrhovými, řekl: „Jinak řečeno, výtka žalovaného formulovaná ve Výzvě směřovala proti vymezení dotčených ploch jako stabilizovaných ploch průmyslové výroby, což neodpovídalo jejich skutečnému funkčnímu využití, nikoli proti konkrétnímu zvolenému řešení daného území. Je zároveň nutno odlišit, zdali jsou v územním plánu určité plochy vymezeny jako stabilizované, zatímco jiné jako plochy změn. Ačkoliv podobné názvosloví se v různých územních plánech a v různých časových obdobích neužívá zcela jednotně, obecně platí, že v prvním případě má územní plán pouze zachycovat neměněný současný stav a způsob využití dané plochy, zatímco prostřednictvím návrhových ploch pořizovatel územního plánu určuje nové řešení (navržené řešení), tedy jak by měla být daná plocha v budoucnu využita, a to odlišně od dosavadního způsobu využití…

Nejvyšší správní soud vzhledem k uvedenému konstatuje, že byť je dozajista právem pořizovatele územně plánovací dokumentace, resp. obce vymezit do budoucna v územním plánu plochy, které nebudou odpovídat jejich dosavadnímu využití, je nutno respektovat pravidla, která se na takové vymezování vztahují. Jinak řečeno, v případě, kdy stěžovatelka určila konkrétní plochu v územním plánu Z. jako stabilizovanou, byla povinna zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a vycházet tak ze zásady materiální pravdy. V opačném případě měla danou plochu vyznačit jako plochu návrhovou (plochu změn) a připojit odpovídající odůvodnění zvolené změny.“

Právní rámec:
Podle rozsudku NSS čj. 4 As 119/2024-49 ze dne 30. 10. 2024.

Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých sekcích. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!