Měsíčník E-Úřad 10/2025

V tomto měsící k nám dorazil do E-Tajemníka tento dotaz: Dostali jsme žádost s nedostatečně identifikovaným žadatelem. Máme i podezření, že jde o anonyma. Jak máme postupovat?

Odpověď:
JUDr. Jan Šťastný, MPA

Nejprve vyzvete žadatele, aby žádost doplnil. Podle § 14 odst. 5 jej vyzvete, pokud nedoplní a brání to vyřízení žádosti, žádost odložíte.

Pak si ověříte, zda nejde o smyšlené údaje. Můžete využít ověření pomocí základních registrů, resp. do evidence obyvatel, za účelem prověření identity žadatele je můžete využít. V případě obcí je takový postup při vyřizování žádostí přípustný a lze jej opřít jednak o § 4 odst. 2 a § 5 odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Pokud zjistíte, že jde o smyšlené údaje, vyzvete žadatele znovu k doplnění. Pokud nebude reagovat nebo relevantně nedoloží identitu, poznamenáte si to do spisu a žádost již nebudete řešit.

Právní rámec:
§ 14 odst. 5) zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Povinný subjekt posoudí žádost a:

a) brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14b nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,

Dále jsme si pro vás připravili v E-Ekonomice článek: Co všechno je porušením rozpočtové kázně?

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M. 

Úvod do problematiky pro pracovníky územních samosprávných celků

Porušení rozpočtové kázně je institutem, který hraje klíčovou roli v oblasti finančního hospodaření územních samosprávných celků (ÚSC). Přestože se opírá primárně o ustanovení § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen „rozpočtová pravidla“), jeho konkrétní projevy v praxi mohou být rozmanité a mnohdy obtížně identifikovatelné. Cílem tohoto článku je přiblížit zaměstnancům samospráv definici a praktické příklady toho, co vše lze za porušení rozpočtové kázně považovat, a tím přispět k vyšší právní jistotě při administraci veřejné finanční podpory.

Právní rámec

Zákon č. 250/2000 Sb. vymezuje v § 22 odst. 1 porušení rozpočtové kázně jako neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků, které byly poskytnuty z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hl. m. Prahy nebo svazku obcí jako dotace či návratná finanční výpomoc.

Z tohoto zákonného vymezení plyne, že rozpočtová kázeň může být porušena jak jednáním aktivním (neoprávněné použití), tak i opomenutím (zadržení prostředků). V obou případech se jedná o zásah do integrity veřejných financí, který má za následek uplatnění finanční odpovědnosti příjemce.

Neoprávněné použití prostředků

Neoprávněné použití je typicky spojeno s odchylkou od stanoveného účelu podpory, ať už jde o rozpor s právním předpisem, veřejnoprávní smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí dotace. Může jít například o tyto případy:

• realizace výdaje na jinou aktivitu než určenou (např. dotace určena na sportovní turnaj je použita na nákup vybavení),
• porušení zákona (např. v oblasti veřejných zakázek, veřejné podpory),
• nedodržení pravidel publicity,
• nesplnění povinnosti doložit vyúčtování.

Zajímavostí je, že za neoprávněné použití se považuje i situace, kdy nelze prokázat, jak byly prostředky využity (presumpce viny). V praxi se to týká především případů, kdy chybí dostatečné účetní nebo věcné doklady.

Zadržení peněžních prostředků

Zadržení prostředků představuje druhý hlavní okruh porušení. Dochází k němu tehdy, když příjemce včas nevrátí částku, kterou vrátit měl, a to např. na základě provedeného vyúčtování nebo na výzvu poskytovatele.

Rozhodným okamžikem vzniku porušení je den následující po dni, do kterého měl příjemce vratku provést. I když je vratka provedena třeba jen o jeden den později, zákonodárce toto jednání považuje za porušení rozpočtové kázně.

Porušení nepeněžních podmínek

Rozpočtová pravidla výslovně zohledňují i porušení nepeněžních povinností, které jsou spojené s poskytnutím veřejné finanční podpory. Typicky jde např. o:

• neodevzdání zprávy o realizaci projektu,
• nepředložení závěrečného vyúčtování,
• nedodržení termínu realizace akce,
• nenaplnění podmínek publicity.

I pokud jsou prostředky použity v souladu s účelem, avšak dojde k nesplnění některé z těchto podmínek, vzniká povinnost odvodu, protože i tato porušení ohrožují řádné nakládání s veřejnými prostředky.

Podmínky podle smlouvy nebo právních předpisů

Smlouva o poskytnutí dotace zpravidla odkazuje i na vnitřní zásady obce nebo kraje (např. Zásady poskytování dotací). Je-li ve smlouvě odkaz na tyto zásady, stávají se jejich ustanovení závaznými a porušení jejich pravidel se rovněž považuje za porušení rozpočtové kázně.

Podobně je tomu u právních předpisů mimo oblast rozpočtových pravidel, jako je např. zákon o zadávání veřejných zakázek, pokud porušení těchto předpisů souvisí s účelem dotace, může být rovněž kvalifikováno jako porušení rozpočtové kázně.

Shrnutí

Za porušení rozpočtové kázně lze považovat:

• jakékoliv neoprávněné použití dotace,
• zadržení prostředků, které měly být vráceny,
• porušení nepeněžních podmínek (publicita, dokumentace, zprávy),
• porušení pravidel uvedených ve smlouvě i mimo rozpočtová pravidla, pokud je na ně smlouva odkazuje.

Z hlediska výkonu samosprávy je klíčové, aby poskytovatelé podpory nastavovali srozumitelné a vymahatelné smluvní podmínky a vedli příjemce k pečlivému naplňování všech povinností. Tím lze významně snížit riziko vzniku odvodové povinnosti a zároveň zajistit hospodárné, efektivní a účelné využívání veřejných financí.

No a nakonec naleznete v E-Územním plánu mimo jiné odpověď na tento dotaz: Pokud má vlastník územní souhlas na vodovodní přípojku, je nezbytné automaticky a chránit jeho legitimní očekávání, že na pozemku bude moci stavět RD, anebo je možné, aby v novém územním plánu došlo ke změně regulace?

Odpověď:
Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D.

Právní rámec:
Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 9. 2025, č. j. 65 A 5/2025-85

Máme za to, že na tuto otázku poskytuje odpověď nedávné rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Tento soud uvedl: „NSS v rozsudku ze dne 29. 7. 2021, č. j. 2 As 176/2019 – 37, uvedl: „… souhlas s kanalizační přípojkou, která není napojena na konkrétní stavbu rodinného domu, neurčuje povahu území, jako by tomu bylo např. u rozhodnutí o umístění stavby. Není proto ani limitem využití území ve smyslu § 26 odst. 1 stavebního zákona, který by bránil přijetí napadené podoby územního plánu. Nejvyšší správní soud musí proto přisvědčit krajskému soudu a současně odmítnout tvrzení stěžovatelky, že závěry krajského soudu jsou nepřezkoumatelné.

Splaškovou kanalizaci a kanalizační přípojku, které již získaly územní souhlas, je nezbytné zohlednit v novém územním plánu, který nemůže změnou využití území usilovat o jejich odstranění. Zcela jinou věcí je však dovozovat z existence kanalizace a kanalizační přípojky nárok na zařazení pozemku do zastavitelné plochy, který by měl povahu limitu využití území ve smyslu § 26 odst. 1 stavebního zákona; takový závěr nemá vzhledem k povaze územního plánu žádnou právní oporu…

Ani územní souhlas se splaškovou kanalizací a kanalizačními přípojkami, ani jejich následná realizace rovněž nemohly založit legitimní očekávání stěžovatelky ve vztahu k zařazení jejího pozemku do zastavitelné plochy. Nejvyšší správní soud se v tomto směru zcela ztotožňuje s argumentací krajského soudu, neboť územní souhlas nijak nepředjímal nutnost další výstavby, resp. potřebu měnit územní plán.“

NSS si tedy nemyslí, že by územní souhlas pro přípojku, která není napojena na stavbu rodinného domu, byl důvodem pro změnu územního plánu. Podle zdejšího soudu lze uvedené závěry aplikovat rovněž na posuzovanou věc. Skutečnost, že navrhovatel disponuje pravomocným územním souhlasem k přípojce vody k obchodnímu centru, tedy nepředstavuje limit využití území ve smyslu § 26 odst. 1 stavebního zákona. Uvedené tedy neznamená, že by odpůrce v dané ploše nemohl měnit regulativy. Tím spíše pak není limitem využití území závazné stanovisko orgánu územního plánování a probíhající územní řízení. V posuzované věci tedy nedošlo k porušení limitů využití území.“

Ostatní odpovědi na otázky a články z tohoto měsíce pak naleznete v jednotlivých sekcích. Jako vždy nám můžete psát vaše nápady či dotazy na nedved@catania.cz. Přeji vám krásný den!