E-linka 12/2017

Z vašich dotazů - prekluzivní lhůta při přechodu z ZSDP na DŘ

Dotaz:

  • Rozhodnutí o uložení pokuty ze dne 27.12.2005,
  • nabylo právní moci 15.3.2006, vykonatelné 31.3.2006
  • Výzva k zaplacení pokuty ze dne 15.5.2006
  • Návrh na nařízení exekuce ze dne 15.11.2010
  • Usnesení soudu o nařízení exekuce ze dne 1.12.2010, nabylo právní moci 30.3.2011
  • Návrh na zastavení exekuce 14.2.2012
  • Usnesení soudu o zastavení exekuce 20.2.2012, nabylo právní moci 9.3.2012
  • Odpis pohledávky na podrozvahu 29.2.2012
  • Návrh na nařízení exekuce 3.7.2012 (po tom co bylo zjištěno, že předchozí exekuce neměla být zastavena)
  • Usnesení soudu o nařízení exekuce 17.7.2012, nabylo právní moci 2.10.2012 - tato exekuce běží do dnešního dne

Zajímalo by mne, zda tato pohledávka je či není v prekluzi a zda vymáhání, které běží, je oprávněné.

Odpověď:

K tomuto dotazu nemám konkrétní rozhodnutí soudů a tak bude odpověď obecná. Na začátku řešení dluhu budeme postupovat podle 337/1992 Sb. ZSDP. Už usnesení soudu o nařízení exekuce ze dne 1.12.2010, pokud bylo doručeno dlužníkovi, nastartovalo novou šestiletou lhůtu a to na základě § 70 odst. 2. Nastartovala se tedy nová šestiletá lhůta od 1.1.2011. Současně s tím se bude již posuzovat podle DŘ (zákon č. 280/2009 Sb.) a to dle § 264. Běh a délka lhůty pro promlčení práva vybrat a vymáhat daňový nedoplatek, která započala podle dosavadních právních předpisů a neskončila do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona posuzuje podle ustanovení tohoto zákona, která upravují lhůtu pro placení daně; okamžik počátku běhu této lhůty určený podle dosavadních právních předpisů zůstává zachován. Účinky právních skutečností, které mají vliv na běh této lhůty a které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

1.1.2011 se nastartovala nová šestiletá lhůta, která je ale podle daňového řádu zároveň prekluzivní. Usnesení soudu o nařízení exekuce ze dne 17.7.2012, které nabylo právní moci 2.10.2012 bude již posuzováno podle § 160 DŘ, kde v odstavci 3 písmeno a) je stanoveno, že úkonem přerušujícím běh lhůty pro placení daně je zahájení exekučního řízení podle tohoto nebo jiného zákona. Zahájení je vydáním rozhodnutí a pokus o doručení. Zároveň podle § 160 DŘ, odst.4 písmeno a), lhůta pro placení daně neběží po dobu vymáhání daně soudem nebo soudním exekutorem.

Podle mého názoru (a podle toho, co jsem měl k dispozici za informace) byla dne 17.7.2012 zahájil exekuční řízení, které nastartovalo novou šestiletou lhůtu, která zároveň neběží po celou dobu co bude vymáháno soudem nebo soudním exekutorem.

Z vašich dotazů - oprava podmíněné pohledávky?

Dotaz:

Insolvenční správce nás požádal o opravu přihlášky (podmíněné vydáním platebního výměru).

"Dílčí pohledávkou č. 2  a č. 3 si věřitel přihlásil podmíněné pohledávky, a to za nezaplacení místních poplatků za rok 2016 a 2017. Pravost přihlášené pohledávky, tedy její důvod vzniku věřitel přisuzuje podmínce, která je specifikovaná vydáním platebního výměru zcela nesprávně. Po přezkoumání pohledávek se pravost podmíňuje již vydanou OZV a z toho plyne, že pohledávky jsou takto nesprávně přihlášeny, jako podmíněné. Věřitel takto přihlášenou podmínkou podmíňuje vykonatelnost nikoliv její pravost. Primárně pohledávka věřiteli vznikla na základě OZV, nikoliv až vydáním Platebního výměru, který by byl zároveň exekučním titulem (k výkonu rozhodnutí)."

Má pravdu?

Odpověď:

InsZ v § 173 odst. 3 připouští vedle splatných pohledávek uplatnit i pohledávku nesplatnou. Z tohoto ustanovení plyne pro insolvenční řízení důležitá zásada, dle které rozhodnutím o úpadku nedochází automaticky k zesplatnění pohledávek dlužníkových věřitelů. Pohledávky dlužníkových věřitelů se považují za splatné dle §250 InsZ pouze v případě prohlášení konkursu dlužníka. V ostatních případech musí věřitel z takovéto pohledávky výslovně v přihlášce pohledávky uvést, že jeho pohledávka je nesplatná.

Z uvedeného vyplývá, že věřitel, který ve své přihlášce pohledávky uvedl, že má za dlužníkem nesplatnou pohledávku, může být při rozvrhu uspokojován jako věřitel se platnou pohledávkou, neboť nesplatné pohledávky se stanou splatnými až prohlášením konkursu, avšak věřitel má možnost podat přihlášku pohledávky již od zahájení insolvenčního řízení.

Úprava nesplatných pohledávek v InsZ je nedostatečná a díky tomu vyvstává v mnohých případech spousta nejasností. Ohledně nesplatných pohledávek při konkursu je situace s ohledem na zmíněné automatické zesplatnění pohledávek zřejmá. Problémy však nastávají při uplatňování nesplatných pohledávek při oddlužení a reorganizaci. Zda může být uplatněna nesplatná pohledávka při oddlužení a zda by měla být zařazena do splátkového kalendáře do okamžiku jejího zesplatnění. Krajský soud v Plzni zařazení nesplatné pohledávky do splátkového kalendáře nepřipustil.

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 1. 2012, č.j.: 139 ICm 3015/2011-24 (KSPL 20 INS 8454/2011).

Pohledávka z titulu platby místního poplatku je totiž z hlediska insolvenčního zákona pohledávkou, jejíž vznik je vázán na splnění odkládací podmínky. Dokud nebude odkládací podmínka splněna, pohledávka zůstane i v insolvenčním řízení podmíněnou. Důvod pro revizi těchto závěrů nepředstavuje ani insolvenční zákon a jeho výslovně formulované základní zásady. Naopak, právě z aplikace těchto zásad plyne nutnost posuzovat věřitele s pohledávkami vázanými na podmínku odděleně od ostatních věřitelů. Je nasnadě, že věřitel s pouhou „potenciální“ pohledávkou nemůže mít v insolvenčním řízení stejné postavení jako věřitel, jehož pohledávka již existuje a jako taková byla zjištěna. Něco jiného je vznik poplatkové (daňové) povinnosti a něco jiného je daňový dluh (pohledávka). Připuštění možnosti částečného uspokojování věřitelů s pohledávkami, které vlastně (zatím) neexistují ještě před splněním zákonných podmínek (tj. ještě před jejich vyměřením platebním výměrem) by tyto věřitele zvýhodňovalo, což by současně představovalo nepřípustný zásah do práv dlužníka i práv jeho věřitelů s nepodmíněnými pohledávkami.

Nezbývá nám tak zatím situaci nevyměřených platebních výměrů řešit přihlášením nesplatné pohledávky a vázané na podmínku vydání platebního výměru a jeho nabytí právní moci a vykonatelnosti.

Více v E-lince 29/2016

Z vašich dotazů - nemožnost vybrat nebo vymoci poplatek

Dotaz:

Máme dlužníka pana X za komunální odpad a za pejsky. Dlužník je v naší obci přihlášen k trvalému pobytu, ale v místě bydliště již bydlí jiné osoby. Není nám známo, kde se zdržuje a pracuje. Telefonická komunikace také není možná, nebere neznámá čísla. Byly mu zaslány platební výměry na adresu trvalého pobytu. Pošta se písemně vyjádřila, že nebylo možné doručit písemnost, protože pan X zde nebydlí a odstěhoval se.
Následně byly vyzvány ke součinnosti zdravotní pojišťovny a jedna ve své zprávě uvedla, že je pan X osobou bez zdanitelných příjmů. Patří tedy mezi osoby, které nemají žádnou výdělečnou činnost a u které se odvádí zdravotní pojistné. Jedná se tudíž o osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR a plátcem jejich pojistného není stát, zaměstnavatel a nejedná se ani o OSVČ .

Pan X nepřebírá poštu a nový vlastník domu nechce zrušit panu X trvalý pobyt a tak každoročně narůstají nedoplatky na poplatku za komunální odpad a na poplatku ze psů.

Odpověď:

Protože oba poplatky jsou vázány na trvalý pobyt poplatníka (a vaše OVZ nehovoří nic o osvobození nebo úlevě), pak nám nezbývá nic jiného než tomuto poplatníkovi vyměřovat poplatky platebními výměry.

Nicméně v důvodové zprávě k novele daňových zákonů, který ještě není v účinnosti (k 15.3.2017) - sněmovní tisk 873 je uvedeno, že lze v případech řízení o poplatku se bude jednat zejména o případ nesplnění ohlašovací povinnosti zakotvené v § 14a zákona o místních poplatcích je možné uložit peněžitou pokutu za nedodržení povinností nepeněžitého charakteru. Uložení pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy tak bude na místě například tehdy, pokud poplatník v ohlášení neuvede své jméno nebo bydliště, nebo pokud neohlásí všechny údaje rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti. Stejně tak se změní § 247a DŘ - Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, kde pokutu do 500000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.

Bohužel to nám neřeší situace, kde jde o člověka, který (záměrně?) není na trvalém bydlišti zastižen a není možné provést exekuci. V takovém případě správce daně odepíše nedobytný nedoplatek. Nedobytným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek, který byl bezvýsledně vymáhán na daňovém subjektu i na jiných osobách, na nichž mohl být vymáhán, nebo jehož vymáhání by zřejmě nevedlo k výsledku, anebo u něhož je pravděpodobné, že by náklady vymáhání přesáhly jeho výtěžek. Poté se bude čekat na prekluzivní lhůtu.

Z judikatury - nejasná platba

Rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 17. července 2014

č.j. 9 Afs 149/2013 - 33

Rozdíl mezi povahou nejasných plateb v uvedených zákonných ustanoveních je v tom, že zatímco § 164 odst. 3 daňového řádu dopadá na nejasnou platbu v důsledku nejednoznačné identifikace daňového subjektu, § 164 odst. 2 daňového řádu považuje za nejasnou platbu vykonanou bez dostatečného označení daně. (...)

Nejasná platba podle § 162 odst. 2 daňového řádu vyžaduje součinnost správce daně v podobě výzvy k oznámení, na kterou daň byla platba určena. Taková výzva nebyla vůči správce daně učiněna, a proto nebyl uskutečněn postup předvídaný zákonem k vyjasnění platby. Místo toho správce daně až po žádosti stěžovatele ze dne 9. 5. 2012 došlé správci daně dne 10. 5. 2012 provedl  přeúčtování daně a následně vydal předmětný platební výměr.

Poznámka: Tento materiál je informačním produktem. Za jakékoli použití informací z tohoto materiálu  nenese autor žádnou odpovědnost. Tyto informace jsou pouze doporučením a vyjádřením názoru k této tématice. Nepřísluší nám autoritativně vykládat právní předpisy. Jediným, kdo tak může učinit v jednotlivých příkladech je soud při řešení konkrétního případu. V textu mohou být použity odkazy či parafrázovány citace z judikatur, odborných článků, prací, knih apod. třetích osob, které jsou veřejně dostupné.​​

Připravovaná školení