E-linka 11/2017

Z vašich dotazů - prominutí poplatku

Dotaz:

Poplatnice místního poplatku za užívání veřejného prostranství – umístění reklamní tabule – v loňském roce zemřela, vznikl nedoplatek 6000,- Kč (tj, 6-ti násobek základní sazby poplatku).

Její bývalý manžel, který je dalším spolumajitelem zmíněné reklamní tabule (další spolumajitel bydlí v cizině), žádá o prominutí poplatku za rok 2016, kdy nedoplatek vznikl a dále za další dva roky dopředu (2017 a 2018), kdy dochází k opravě přehradní hráze a tudíž k uzavření prostoru, kde se nachází provozovna, na kterou reklamní tabule upozorňuje.

Pokud by se žádosti vyhovělo, předpokládám, že by to bylo na základě § 259 DŘ s tím, že s podáním žádosti o prominutí poplatku by musel žadatel zaplatit správní poplatek 1000,- Kč?

Odpověď:

Institut promíjení poplatků byl znovu vložen do zákona 565/1990 Sb. od 1.1.2016 (resp. od 29.10.2015). Prominutí podle § 16a je pouze pro poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Obecní úřad tak může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu zcela nebo částečně prominout poplatek pouze podle § 10b nebo jeho příslušenství, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.

Na žádost tedy nepůjde prominout jakýkoli poplatek, ale pouze poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Obecní úřad sice může z moci úřední jakýkoli poplatek nebo jeho příslušenství zcela nebo částečně prominout, ale pouze při mimořádných, zejména živelních událostech.

Ustanovení § 16a a 16b zákona č. 565/1990 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti ustanovení čl. I bodu 4 tohoto zákona (29.10.2015), lze použít pro poplatek nebo jeho příslušenství vzniklé před tímto dnem.

Podle mého názoru tak nepůjde tento poplatek prominout na žádost, neboť se nejedná o poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a zároveň nepůjde asi o mimořádnou - především živelnou událost. Pokud byste přeci jen shledali, že jde o mimořádnou událost, pak jde o rozhodnutím, kde se promíjí poplatek všem poplatníkům, jichž se důvod prominutí týká, a to ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.Potom se rozhodnutí oznamuje vyvěšením na úřední desce a zároveň ho zveřejníte způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Pokud budete rozhodovat z moci úřední o prominutí poplatku podle § 16b, pak se správní poplatek nevybírá.

Pokud jde o žádost a o sazebník poplatků, tak v zákoně č. 634/2004 Sb. v sazebníku v položce 1 písmeno c) je za prominutí příslušenství daně vybírána částka 1000,- Kč. Bude-li tedy částka poplatku navyšována, pak půjde o příslušenství poplatku a bude se vybírat. Výjimkou je situace, kdy požadovaná úleva činí trojnásobek nebo méně než trojnásobek stanovené sazby poplatku, pak toto není předmětem poplatku. Správce daně, ale musí vzít v potaz § 259c DŘ, kde je stanoveno, že při posouzení žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně správce daně zohlední četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Prominutí daně nebo příslušenství daně není možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy.

 

Z vašich dotazů - společné oddlužení manželů a úmrtí jednoho z nich

Dotaz:

Zemřel nám dlužník, kterého jsme měli přihlášeného do insolvenčního řízení (pohledávku na místním poplatku za komunální odpad). Jednalo se o společné oddlužení manželů, bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, od března 2016 začaly chodit na náš účet platby. Můj dotaz zní, zda máme přihlašovat tuto pohledávku do dědického řízení, případně kdy.

Odpověď:

Institut společného oddlužení manželů je postaven na konceptu právní fikce jediného dlužníka. Úmrtím jednoho z manželů v době trvání účinků schváleného oddlužení se pohledávky, které byly původně pouze zemřelého manžela a které byly zahrnuty do společného splátkového kalendáře, nevylučují z uspokojení v rámci probíhajícího oddlužení. V oddlužení pokračuje nadále pozůstalý manžel.

Pokud manželé podají společný návrh manželů na povolení oddlužení, je jejich úpadek zkoumán společně bez ohledu na to, kterému z manželů závazky vznikly (tedy zda jejich nositelem je případně jen jeden z manželů). Institut společného oddlužení manželů je postaven na konceptu právní fikce jediného dlužníka; podáním společného návrhu se oba manželé hlásí ke svému úpadku jakožto společnému, a dávají tím najevo, že hodlají úpadek řešit společnými silami (nabídkou) zákonem předpokládaným způsobem (v intencích § 394a IZ a se svým nerozlučným společenstvím). Tomu odpovídá i požadavek daný ustanovením § 394a odst. 2 IZ, aby dlužníci výslovně prohlásili, že veškerý jejich majetek, a to i majetek ve výlučném vlastnictví jednoho z nich (z hlediska hmotného práva), byl pro účely oddlužení považován za majetek ve společném jmění manželů. I pokud by tedy některý ze závazků vypořádaných v daném insolvenčním řízení byl původně výlučným závazkem zemřelého manžela dlužnice. Jestliže ve společném návrhu manželů na povolení oddlužení dlužníci výslovně prohlásili, že veškeré závazky vznikly za trvání manželství, pak jsou společné. Pak k návrhu připojili ustanovením § 394a odst. 2 IZ požadované prohlášení s úředně ověřenými podpisy, že souhlasí, aby byl veškerý majetek pro účely schválení oddlužení, považován za majetek ve společném jmění manželů. Uvedené má za důsledek, že žádný ze závazků, byť by původně byl výlučným dluhem manžela dlužnice, úmrtím manžela dlužnice nezanikl.

Podle § 1475 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále OZ) pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Podle § 1479 OZ dědické právo vzniká smrtí zůstavitele.

Podle § 1485 odst. 1 věty první OZ dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Podle § 1486 OZ odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl.

Z citované zákonné úpravy vyplývá, že dědictví po zemřelém manželovi dlužnice tvoří veškerý jeho majetek, včetně dluhů. Odpovědnosti za dluhy manžela by se dlužnice zprostila pouze odmítnutím celého dědictví, včetně majetku zemřelého manžela. Pro danou věc to znamená, že neodmítne-li dlužnice celé dědictví po zemřelém manželovi, v souladu s ustanovením § 412 odst. 3 IZ nastupuje fikce uplatnění výhrady soupisu, což má za následek, že dlužnice odpovídá za dluhy zemřelého manžela pouze do výše ceny nabytého dědictví.

Podle mého názoru nebudeme muset přihlašovat tento dluh do dědického řízení, neboť je vlastně dluhem společným, který bude i nadále hrazen z insolvenčního řízení manželky zemřelého.

Z vašich dotazů - přihlášení pohledávky do insolvence na základě OZV

Dotaz:

V roce 2016 jsem přihlásila do insolvence pohledávku na základě obecně závazné vyhlášky a teď v roce 2017 bych měla za rok 2016 vydat platební výměr. Na vašich stránkách vzor takového platebního výměru zatím není. Chci se zeptat je ten platební výměr stejný jako když ho vydám poplatníkovi, který není v insolvenci nebo v čem je rozdíl? A ještě jeden dotaz, kam se tento platební výměr zasílá?

Odpověď:

Pokud jste přihlásila do insolvence pohledávku na základě vyhlášky jako bezpodmínečnou pohledávku, bude problém vyměření platebním výměrem. Daňový řád totiž rozlišuje pojem daň a daňová povinnost. Daň je konkrétním číselným vyjádřením daňové povinnosti. Daní je v tomto případě i poplatek (§ 2 odst. 3 písmeno a), daňová povinnost vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou podle zákona předmětem daně, nebo skutečnosti tuto povinnost zakládající. Pro poplatek je tato skutečnost již 1.1. daného roku. Tedy poplatek (daňová povinnost) vznikla již 1.1.2016 a splatná je podle vyhlášky.

Přihlášená bezpodmínečná pohledávka je zapsána do seznamu a na základě přezkumu a rozhodnutím soudu je na tuto pohledávku plněno splátkovým kalendářem. Není tedy možné požadovat tuto přihlášenou pohledávku znovu po dlužníkovi platebním výměrem. Chtěli bychom stejnou věc uhradit 2x.  Jak tedy postupovat pro aktuální poplatku v roce, ve kterém se dlužník dostal do insolvence (E-linka 12/2016):

1) Přihlásím pohledávku na základě OZV, jako pohledávku podmíněnou a podmínkou bude vydání platebního výměru a jeho nabytí právní moci.

Daňová (poplatková) povinnost totiž vznikla již 1.1.(§ 3 DŘ). Splatná je však až podle OZV v den splatnosti. Podle insolvenčního zákona se nesplatné pohledávky stávají splatnými. My však musíme také dbát na ustanovení DŘ, kde v § 148 je lhůta pro vyměření daně a to jako tříletá. Pokud bychom pohledávku přihlásili jen na základě OZV jako nepodmíněnou, bude v rámci splátek plněno po dobu 5 let a lhůta podle § 148 by uplynula a my bychom nemohli vyměřit poplatek.

2) Po roce bychom vydali platební výměr. Měli bychom správnou výši poplatkové povinnosti v návaznosti na předešlý rok (úhyn psa, odstěhování se apod.). Do platebního výměru však v rozhodnutí píšeme, že dlužník není povinen jej hradit, neboť je hrazeno prostřednictvím splátek v insolvenci (připravujeme vzor platebního výměru).

3) Po nabytí právní moci bychom informovali soud o splnění podmínky. Vzhledem k tomu, že naše podmíněná pohledávka nebude uspokojována až do splnění podmínky, bude muset soud přepočítat rozvrh splátek tak, aby jsme dostali minimálně 30% z pohledávky, i když bude splácena jen 4 roky.

Tento postup se správcům nelíbí a proto neradi berou podmíněné pohledávky. Abychom splnili všechny náležitosti insolvenčního zákona i daňového řádu, pak nám nezbude nic jiného, než tento postup. Proběhla novela zákona a tuto problematiku velice podrobně probíráme na školeních k insolvenci.

 

Z judikatury - konkurz a ručitel

20 Cdo 2372/2016 Nejvyšší soud ČR ze dne 1.9.2016

Právní věta

"Protože prohlášením konkursu na majetek dlužníka přechází na správce konkursní podstaty oprávnění nakládat s majetkem podstaty [§ 14 odst. 1 písm. a) ZKV], je nepochybné, že po prohlášení konkursu již dlužník svůj závazek nesplní. Věřitel je tak v případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli i bez předchozího vyzvání dlužníka (§ 306 odst. 1 obch. zák.), a to nejdříve dnem následujícím po dni, kdy byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Tímto dnem rovněž počíná běžet desetiletá promlčecí doba podle ustanovení § 408 odst. 1 obch. zák."

Poznámka: Tento materiál je informačním produktem. Za jakékoli použití informací z tohoto materiálu  nenese autor žádnou odpovědnost. Tyto informace jsou pouze doporučením a vyjádřením názoru k této tématice. Nepřísluší nám autoritativně vykládat právní předpisy. Jediným, kdo tak může učinit v jednotlivých příkladech je soud při řešení konkrétního případu. V textu mohou být použity odkazy či parafrázovány citace z judikatur, odborných článků, prací, knih apod. třetích osob, které jsou veřejně dostupné.​​

Připravovaná školení