Dotační podvod v českém trestním právu

Ing. Jan Mareš, MPA, LL.M.

Dotační podvod představuje specifický trestný čin upravený v § 212 trestního zákoníku, který zajišťuje ochranu poskytování subvencí, dotací, návratných finančních výpomocí a příspěvků, včetně jejich účelového určení.

Základní charakteristika

Na rozdíl od obecného trestného činu podvodu podle § 209 trestního zákoníku není u dotačního podvodu předpokladem trestní odpovědnosti provedení majetkové dispozice, při níž by došlo ke způsobení škody a neoprávněnému obohacení. Stejně tak není nutné uvedení někoho v omyl nebo využití něčího omylu.

Trestný čin dotačního podvodu zahrnuje dvě samostatné základní skutkové podstaty:

1. První skutková podstata (§ 212 odst. 1) chrání majetek a majetková práva poskytovatelů dotací
2. Druhá skutková podstata (§ 212 odst. 2) se vztahuje k použití prostředků na jiný než určený účel. Jedná se o použití prostředků v nikoliv malém rozsahu (50.000 Kč a více).

Specifika dotačního podvodu

Předčasně dokonaný trestný čin

Dotační podvod má charakter tzv. předčasně dokonaného trestného činu. K jeho dokonání není třeba, aby došlo k faktickému poskytnutí dotace nebo subvence. Trestný čin je dokonán již uvedením nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčením podstatných údajů v žádosti. Vznik škody zde není znakem.

Nepravdivé a hrubě zkreslené údaje

Za nepravdivé se považují údaje, jejichž obsah neodpovídá skutečnému stavu. Hrubě zkreslené údaje jsou takové, které mylně nebo neúplně informují o podstatných okolnostech pro rozhodnutí o poskytnutí dotačního titulu. U těchto údajů zákon nevyžaduje, aby šly o údaje podstatné.

Zamlčení podstatných údajů

K naplnění skutkové podstaty dochází také zamlčením údajů, které jsou pro poskytnutí dotace rozhodující nebo zásadní. Jde o takové údaje, které by v případě jejich známosti vedly k neposkytnutí dotace nebo k jejímu poskytnutí za méně výhodných podmínek.

Přitom nezáleží, zda uvedení nepravdivého údaje, hrubě zkresleného údaje či zamlčení údaje je uvedeno v žádosti nebo v ostatních dokládaných dokumentech a přílohách (čestná prohlášení, bezdlužnost, kvalifikace, údaje o hospodaření, zamlčení podniku v obtížích apod.). Postačuje, pokud jednání je ve vazbě na poskytnutí dotace.

Subjektivní stránka

Pro naplnění skutkové podstaty dotačního podvodu se vyžaduje alespoň nepřímý úmysl. Významné je, že:

• Není nutné, aby úmysl časově souvisel s okamžikem poskytnutí dotace,
• Není vyžadován tzv. podvodný úmysl vyvolat u poškozeného jednání v omylu,
• Není nutné, aby úmysl směřoval ke způsobení škody.

Pachatel

Pachatelem dotačního podvodu může být jak fyzická, tak právnická osoba. Důležité je, že:

• Nejde o trestný čin s konkrétním nebo speciálním subjektem,
• Pachatelem může být kdokoli, kdo uvede nepravdivé údaje v žádosti, nejen samotný žadatel,
• V praxi jde nejčastěji o žadatele-fyzickou osobu nebo osobu jednající za právnickou osobu.

Dobrovolné upuštění

Na rozdíl od obecné úpravy přípravy a pokusu trestného činu, u dotačního podvodu zákonodárce nepočítá s možností dobrovolného upuštění. To je dáno tím, že přípravné jednání je již znakem základní skutkové podstaty podle § 212 odst. 1.

Dotační podvod představuje specifický druh trestné činnosti, který se vyznačuje řadou odlišností od obecného trestného činu podvodu. Jeho úprava reflektuje potřebu chránit veřejné prostředky a zajistit jejich řádné využívání. Zákonodárce přitom zvolil konstrukci předčasně dokonaného trestného činu, čímž umožnil postihovat již samotné podání nepravdivé žádosti o dotaci, bez ohledu na to, zda k poskytnutí dotačních prostředků skutečně došlo.

§212 Trestního zákoníku – dotační podvod

(1) Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvedenepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údajezamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(2) Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel.

Dotační podvod – trestněprávní analýza skutkové podstaty

Dotační podvod představuje specifický druh trestné činnosti, který se týká zneužívání účelových dotací, subvencí a návratných finančních výpomocí. Na rozdíl od obecného podvodu nevyžaduje ke své základní skutkové podstatě vznik škody, což reflektuje zvýšený zájem společnosti na ochraně řádného poskytování a využívání veřejných prostředků.

Základní skutkové podstaty

První základní skutková podstata

Trestného činu dotačního podvodu se dopustí pachatel, který v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci či příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, případně podstatné údaje zamlčí. Objektem této skutkové podstaty je ochrana řádného rozhodování o poskytování dotací a souvisejících finančních nástrojů.

Druhá základní skutková podstata

Druhá skutková podstata postihuje použití prostředků získaných účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí či příspěvkem na jiný než určený účel, a to v nikoli malém rozsahu. Zde je objektem ochrana účelového určení poskytnutých prostředků.

Subjektivní stránka

Z hlediska zavinění se u základních skutkových podstat vyžaduje úmysl, přičemž postačí i úmysl nepřímý. U kvalifikovaných skutkových podstat může v některých případech postačit i nedbalost. Významným aspektem je časový vztah mezi úmyslem a okamžikem poskytnutí dotace.

Kvalifikované skutkové podstaty

Zákon stanoví několik okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby:

• Recidiva v posledních třech letech
• Způsobení větší škody
• Spáchání činu členem organizované skupiny
• Spáchání činu osobou, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného
• Způsobení značné škody
• Způsobení škody velkého rozsahu

Vztah k jiným trestným činům

Dotační podvod je ve vztahu speciality k obecnému trestnému činu podvodu. Jednočinný souběh těchto trestných činů je proto vyloučen. Podobně je vyloučen i souběh s trestným činem zpronevěry. Naopak je možný jednočinný souběh s přečinem poškození cizích práv, který chrání práva nemajetkové povahy.

Procesní aspekty

Významným procesním aspektem je skutečnost, že k trestnímu stíhání dotačního podvodu není třeba souhlasu poškozeného. Toto reflektuje veřejný zájem na postihu tohoto typu trestné činnosti.

Právní úprava dotačního podvodu představuje specifický nástroj trestněprávní ochrany veřejných prostředků. Jeho konstrukce jako předčasně dokonaného trestného činu, který nevyžaduje vznik škody, umožňuje účinnou ochranu dotačního systému již ve fázi rozhodování o poskytnutí dotace.

Kvalifikace	Skutková podstata	Trest
Odst. 1	Uvedenepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údajezamlčí	odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti.
Odst. 2	Použití dotace v nikoli malém rozsahu (50 tis. Kč a více) na jiný než určený účel	odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti.
Odst. 3	Recidiva – spáchání činu v odst. 1 a 2 opakovaně v posledních 3 letech	odnětí svobody na šest měsíců až tři léta
Odst. 4	Způsobení větší škody (nad 100 tis. Kč) – spáchání činu dle odst. 1 a 2	odnětí svobody na jeden rok až pět let
Odst. 5	Spáchání činu dle odst. 1 a 2 jako: jako člen organizované skupiny jako osoba mající zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného způsobení značné škody (nad 1 mil. Kč)	Odnětí svobody na dvě léta až osm let
Odst. 6	Spáchání činu dle odst. 1 a 2: způsobení škody velkého rozsahu (nad 10 mil. Kč). spáchání takového činu v úmyslu umožnit nebo usnadnit teroristický trestný čin, financování terorismu nebo vyhrožování teroristickým trestným činem.	Odnětí svobody na pět až deset let
Odst.	Příprava trestného činu (pozn. pouze u škody v hodnotě 10 mil. Kč a více).